Kůň vám možná nepřečte noviny, ale rozumí celé vaší duši.
STATUS: V provozu (komix se připravuje).

Whisperring horses 9. díl - Hurá do stáje!

26. března 2010 v 8:00 | Antík |  Whisperring horses
A tak Jessica seděla zase po týdnu v kanceláři pana Nielsona a čekala na instrukce...
,,Je to vážně super že ses rozhodla sem nastoupit. Asi toho ale na tebe bude ze začátku trochu moc..... Od školy budeš pro začátek vyproštěna. Namáhat mozek budeš až později, teď se totiž zaměříme spíše na praktickou část věci. První týden tě totiž prozkouším ve všech možných odvětvích jezdectví, abychom tě mohli někam zařadit. To co ti půjde nejlíp budeš v budoucnu nejvíc trénovat a později v dané disciplíně soutěžit. Modli se abys nebyla dobrá na všestranost. To bys byla v sedle víc než na zemi. Je ale dost možné, že bys byla vážně výborný jezdec. No to je teď jedno. Tyhle "zkoušky" budou trvat týden, přesný rozvrh na další den se vždycky dozvíš v den přechozí. Je to fyzicky docela náročné, ale naučí tě to hodně, nejspíš ti to i do budoucna pomůže. Z části tu půjde o to, aby sis našla disciplínu která ti nejlíp jde, ale také je to taková průprava, první trénink a výcvik. Však poznáš sama. Důležité je to, že se tu zaběhneš, později už jen zvolníš koňských rozvrh a přibyde ti k tomu škola. Ale nedělej si starosti. Až budeš na vrcholu sezóny potřebovat trénovat na maximum, nechám ti zredukovat rozvrh. Stěžejní informace je momentálně to, že si nemůžeme dovolit tenhle první týden ani trochu proměškat, čili nebudeš jezdit do stáje a večer zpátky. Budeš mít na týden něco jako koňský tábor. Přidělíme ti pokoj, který ti i později zůstane. Ano Jess, každý člen stáje má svůj pokoj. Se sprchou a skříněmi, to se - jak brzy zjistíš - u koní opravdu hodí. Budeš tu moct přespávat nebo jezdit domů, to je na tobě. Většina členů stáje to tak nějak střídá. Až tady skončíme, pokoj ti hned ukážu. A doporučuju ti si jít domů tryskem sbalit, začínáš v neděli odpoledne a to je za necelé 2 dny. To je asi všechno... Potřebné vybavení vždy dostaneš s instrukcemi na další den. A teď je čas aby ses seznámila se svým druhým domovem. Cestu ke svému pokoji si dobře zapamatuj," prohlásil pan Nielson a Jessice nezbylo nic jiného, než ho chodbou následovat.

Jessice její pokoj připadal úžasný. Ikdyž byl ještě nezabydlený, vypadal útulně. Připadalo jí to všechno jako z nějakého hodně luxusního hotelu. ,,Takže která část je moje?" vypravila ze sebe překvapeně. ,,Tenhle pokoj je celý tvůj, celý," zasmál se pan Nielson. Jessica se po chvilce rozhlížení prudce otočila. Těsně u ní byla napřažená ruka s klíčkem. ,,Pamatuj si, tvůj pokoj má číslo 27. Máš to napsané na klíči i na dveřích, ale ať to radši víš."
,,Em..... Paráda. Prosím vás kolik je hodin?"
,,Přímo za sebou máš hodiny, ale je půl sedmé. Máš pravdu že už je trochu pozdě."
,,No totiž já bych tu vážně chtěla být, ale opravdu už musím rychle domů...!"
,,V pořádku. Užiješ si to tu ještě dost. Už tě nebudu zdržovat, jenom ti řeknu co a jak v neděli. Přijď nejlépe mezi třetí a čtvrtou. Budu v kanceláři. Ale doporučuju ti si nejdřív dát věci do pokoje. Mně osobně by se těch několik poschodí chodit s kufrem nechtělo. A ještě malá rada. Zítra nic moc nedělej a čerpej energii. Budeš to potřebovat."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama